3,2,1 - start

human for rent projekt je maly sociologicko/umelecko/medialni pokus o proniknuti do zdejsi severske spolecnosti. soucasti neho je i blog, ve kterem bych chtel psat svoje postrehy z finska a taky, pokud se to povede, zkusenosti z pronajmem lidske bytosti. v nasledujicim tydnu bych chtel helsinky zamorit samolepkami human for rent s adresou blogu a telefonem. (http://www.flickr.com/photos/humanforrent/379299792/) jsem zvedav, jestli se nekdo s tech introvertu alespon ze zvedavosti pokusi zjistit, o co jde.
a kdyz mluvim o introvertech, drahy ctenari, nedelam si legraci. alespon, pokud mohu soudit, po necelych trech tydnech v teto socialisticke zemi. finsky clovek je opravdu zpravidla uzavreny a introvertni. to neni jen provarene tvrzeni o finech. a jak jsem zjistil v prvni patecni vecer v teto zemi, tez historky o chlastu jsou pravdive. ackoli jsou tu vsichni uzavreni a hledi si sveho, jsou behem pracovnich dnu pripraveni (kdyz je atakujete) vam poradit, pomoci a nekdy se i usmat. od pondeli do patku tu panuje ona povestna severska fungujici spolecnost. slusna, sporadana, zdrave vypadajici a spravedliva. kdyz ale v patek vecer na helsinky padne sero, zacnou se tu dit zvlastni veci. a to bez legrace. na ulicich se zacnou objevovat ti sami mili urednici v kvadrech, ovsem s nepritomnym pohledem, potaceji se na chodniku a rukou si pred sebou delaji misto. omladina ve skupinkach krici ve sve matertine nesrozumitelne hesla a potaci se od baru k baru s flaskou v ruce. pred jednim z obchodaku jednou v patek lezel/sedel clovek, kompletne obleceny do modreho, chlupateho kostymu zajicka (vcetne usisek jaxepatri), zaspineny od bahna a neco drmolil. ten kralicek, drahy ctenari, byl uplne na plech. zatim jsem se tu ale nesetkal s zadnym agresivnim pijanem. coz je jen dobre. a abych nezapomnel, chlastu se tu holduje v ramci genderove rovnosti. ale pokud to po tak kratke dobe mohu rici, armada nasosek nezneho pohlavi je z vetsiny tvorena starsi generaci. ta se schazi nedaleko naseho domu. a to v miste, ktere se tesi me nejvetsi ucte. je to podnik jmenem pub pete a na turistu v nem nenarazite. me skromne tuseni napovida, ze jen ja a ma sikse, tvorime cestnou vyjimku. jak to tam vypada mate moznost videt v poslednim filmu akiho kaurismakiho - lights in the dusk (http://www.mininova.org/tor/506185) v pub pete se odehrava scena, kdy jde hlavni hrdina zachranit uvazaneho psa pred hospodu a dostane (prirozene) pres hubu. atmosferou je to neco nepopsatelneho. da se tu nad pullitrem olutu meditovat, ale kazdou sobotu i treba zazit zivy koncert mistnich rockeru. zbynku a jardo, na vas dva tam casto myslivam. urcite by se vam tu libilo. ten pocit muze pochopit jen ten, kdo zazil a dokaze ocenit odpoledne nebo vecer stravenej osamote v baru ci kavarne. klientelu tvori z dobrych sedmdesati procent stamgasti. jednomu muze byt tak sto let a cesta od vchodu k baru mu za pomoci hole trva necelou pulhodinku. presto s pedantskou presnosti kazdy vecer prichazi na par olutu a polevku. jednou jsem ho i videl pri pokusu vysplhat se na reklamni billboard pred hospodou, v cemz mu pod sprchou odmitavych gest, branil jeden z mladsich homies. od vchodu do naseho domu je to do pub pete dvacet kroku. asi pet minut chuze to mame k hrbitovu hietaniemen hautausmaa. je to krasny misto u more, ktere tu za ty tri tydny stacilo jiz dvakrat zamrznout a roztat. a soucasne je to nejvetsi helsinsky hrbitov. pokud jste nekdo cetl autobus sebevrahu od arta paasilinny (http://www.kosmas.cz/knihy/131177/autobus-sebevrahu/), je to to misto, kde se zajezd sebevrahu sejde pred odjezdem z helsinek pri ceste na smrt.
to je asi dost na prvni post, stejne uz spite. tak zatim. peace! joe